Organizace adaptačního období

Pro nově příchozí děti umožňujeme docházku s adaptačním procesem. Díky tomu, může být délka pobytu v DS zpočátku kratší, než je uvedeno ve smlouvě. Doba v DS se prodlužuje dle potřeb a věku dítěte. Pokud adaptační proces trvá déle jak 3 měsíce intenzivní adaptace a u dítěte nedochází ke zlepšení zvykání pobytu DS bez rodiče, má poskytovatel právo vypovědět smlouvu.

První den adaptace absolvuje dítě s rodičem v čase od 7:30 do 8:30, aby se seznámilo s prostředím a chůvami za přítomnosti rodiče.

Další dny dítě je vhodné chodit opět nejpozději na 7:30, rodič předá dítě chůvě a opustí prostory DS (Byť jenom na 15 minut). Prosíme, abyste respektovali doporučení chův a opravdu opustili prostory DS, aby vás dítko za sklem nebo oknem nevidělo. Je to tak i pro všechny strany lepší. 

U nejmenších dětí, které ještě nemají zkušenost s jiným než rodinným prostředím, počítejte s tím, že první týden bude dítě bez Vás nejvýše hodinu. Po týdnu se čas prodlouží o hodinu přes dopolední svačinu a když jde vše dobře, zkusíme ve třetím týdnu pobyt s ostatními dětmi venku. Teprve na konci prvního měsíce by dítě ve věku do tří let mělo vydržet v klidu do oběda a mělo by se rychle utišit po odchodu rodiče.

Někteří rodiče se domnívají, že již druhý týden zvládne dítě bez problému spánek. To je uspěchané a rozhodně to nedoporučujeme u dětí do 3 let, které jsou v dětském kolektivu poprvé bez rodičů.

Velmi důležitá je pravidelnost, abyste chodili včas a pokud možno co nejčastěji. 1–2x týdně nestačí a dítě si může zvykat i půl roku. Počítejte s tím, že adaptaci obětujete první měsíc. Zapojte třeba další členy rodiny, kteří dítě odvedou nebo vyzvednou. Tatínci obvykle bývají klidnější a dokážou se s loučením vyrovnat lépe.

Adaptace končí úspěšným pobytem dítěte přes vycházku nebo ukončením adaptace ze strany rodičů.

V adaptačním období se snažíme posílit počet chův v dětské skupině. Ke každému dítěti přistupujeme individuálně, na dítě jsou kladeny pouze přiměřené požadavky. Posilujeme v dítěti pocit bezpečí, dítě nikdy není nuceno k řízeným aktivitám. Rodiče pravidelně informujeme o chování dítěte v dětské skupině.

Doporučení pro rodiče při nástupu dítěte na adaptaci

Nevracejte se

Zde se zastavte a podívejte se na to z pohledu dítěte. Dítě má strach a pláče, kvůli tomu rodič znejistí a pravděpodobně se bude chtít vrátit. Dítě má radost, že se rodič vrací a utiší se, nicméně už je ostražité a nejspíš ze svého rodiče cítí nervozitu. Už mu tolik nevěří a hlídá si ho a hledá sebemenší náznak, že se opět chystá odejít. Nervozita stoupá. Rodič je neklidný, dítě o to více a chůvy už také, protože tuší, že při druhém pokusu o odchod bude pláč ještě větší a bude je to stát více úsilí dítě utišit.

Navíc začne hrát roli čas, v dětské skupině mají aktivity pevný řád. Pokud protahujete loučení, nabourává to každodenní běh dětské skupiny a věřte, že úplně nejhorší je předávat dítě u svačiny nebo když se jde ven. Zkuste si obsluhovat pět dětí u jídla a k tomu uklidňovat dítě, které dostane záchvat. Věřte, že to je hodně těžké pro každou sebezkušenější chůvu. Z toho důvodu po vás personál chce, abyste předali dítě v šatně včas, co nejrychleji a nechodili s ním do třídy. Potřebují prostor na ztišení dítěte, což se opravdu podaří. Nemáme zájem dítě zlomit, chceme v něm strach odbourávat postupně po malých dávkách, dát mu potřebný pocit jistoty a bezpečí.

Mluvte s dětmi o tom, co je čeká

Vytvořte dětem rituál a dokolečka vysvětlujte, proč do dětské skupiny chodí. Motivujte dítě například tím, že si v dětské skupině bude hrát s dětmi, budou tam nové hračky a zábava a že si pro něj přijdete. Měli byste zůstat klidní a projevovat svou spokojenost s chůvou, vybavením dětské skupiny i bezvadnými dětmi, mezi kterými si vaše dítě najde kamarády.

U větších dětí byste měli vyjádřit své očekávání, co se v dětské skupině dítě naučí a co může pak naučit rodiče. Nové básničky, písničky, rukodělné práce. Důležité je vyjádření, že dětská skupina je vaše společná záležitost, že občas půjdete na besídky a společné akce. 

Nesuďte chůvy jako ty zlé

Když toto vše pochopíte, přestanete chůvy vnímat jako bezcitné osoby, které Vám rvou plačící dítě z rukou. Vědí totiž dobře, že rychlé loučení je nejúčinnější. Dokážou dítě rychleji utišit. V naší dětské skupině máme za sebou více jak 50 adaptací dětí ve věku od 1,5 roku do 3 let. Jen velmi malá část dětí neplakala, protože byly zvyklé na kolektiv a neměly silnou fixaci na rodiče.

Začít musíte u sebe

Co tedy s tím? Snažíme se v prvé řadě pomoct rodičům, jak správně reagovat a ulehčit tak nástup jejich dítěte do DS. Vysvětlujeme, jak dítě bude reagovat a jak mu můžete nejlépe pomoci. Protahováním stresu z loučení dítěti přihoršíte. Nejlepší je říct mu: „Za chvilku se vrátím a pak spolu půjdeme ven.“ Odejít a nevracet se, i když uslyšíte pláč.

V dalších dnech se situace opakuje obdobně s tím rozdílem, že interval na utišení dítěte se zkracuje a dítě se začíná cítit bezpečně. Vidí, že chůvy o něj mají zájem.

Dejte dítěti čas na zvykání

Nové dítě potřebuje svůj prostor, poznává nové okolí pomaleji a většinou potřebuje být stranou, nezapojovat se. Ostatní děti kolem sebe toleruje, pokud mu neberou hračky, ale jinak si s nimi hrát nepotřebuje. Některé děti se intenzivně pokoušejí navázat kontakt, ale nové dítě se většinou stáhne.

Informujte a informujte se

Pravidlo rychlého loučení zůstává u každé individuality dítěte stejné. Pokud máte dojem, že potřebujete přece jen delší čas, můžete se pět minut zdržet v šatně, ujistit dítě, že jste s ním a že ho v tom podporujete.

Informace na začátku jsou důležité pro obě strany. Chůvy by měly vědět, zda se u Vás doma zrovna něco neděje, třeba se stěhujete nebo očekáváte dalšího potomka a podobně. To jsou všechno faktory, které mohou ovlivnit chování dítěte. Berte dětskou skupinu jako partnera, se kterým je potřeba komunikovat. Podílíme se také na výchově dětí a potřebujeme od vás informace stejně jako vy očekáváte informace od zaměstnanců dětské skupiny.